Postbiotika jako nová generace podpory střevního zdraví

Článok si môžete vypočuť aj v audio verzii.

O probiotikách jste už určitě slyšeli a prebiotika také nejsou žádnou novinkou. V posledních letech se však stále více mluví o dalším pojmu – postbiotika. Postbiotika jsou prospěšné látky a neživé (inaktivované) mikroorganismy nebo jejich části, které vznikají činností probiotických bakterií a mohou příznivě ovlivňovat zdraví člověka.

V článku se dozvíte:

1. Co jsou postbiotika?
2. Postbiotika, probiotika a prebiotika. Jaký je rozdíl?
3. Jaké účinky mohou mít postbiotika?
4. Postbiotika po antibiotikách a pro děti
5. Jak užívat postbiotika?
6. FAQ – nejčastější dotazy o postbiotikách

Co jsou postbiotika?

Pokud se ptáte na postbiotika - co to je, odpověď není složitá. Mezinárodní organizace ISAPP je v roce 2021 definovala jako přípravek neživých mikroorganismů a/nebo jejich složek, který přináší zdravotní benefit hostiteli. [1]

Na rozdíl od probiotik se nejedná o živé bakterie. Mezi postbiotika patří inaktivované bakterie, jejich buněčné fragmenty, metabolity, enzymy či organické kyseliny.

Mimořádně důležité jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), zejména butyrát, propionát a acetát.

Postbiotika, probiotika a prebiotika. Jaký je rozdíl?

Rozdíl mezi těmito pojmy si můžete představit jako fungování zahrady. Probiotika jsou rostliny, prebiotika hnojivo a postbiotika jsou výsledná úroda.

Zjednodušeně řečeno, prebiotika bakterie krmí, probiotika jsou samotné bakterie a postbiotika představují výsledek jejich činnosti.

V moderní výživě se často využívají i synbiotika, tedy kombinace probiotik a prebiotik . Setkat se můžete také s pojmem paraprobiotikum, který označuje inaktivované mikroorganismy.

Postbiotika však zahrnují širší spektrum látek včetně metabolitů a buněčných fragmentů.

Jaké účinky mohou mít postbiotika?

1. Butyrát a zdraví střevní bariéry

Jedním z nejzkoumanějších postbiotik je butyrát (kyselina máselná). Jedná se o hlavní zdroj energie pro buňky tlustého střeva.

Výzkum uvádí, že může: podporovat integritu střevní bariéry, zdravé trávení zlepšovat trávení a rovnováhu pro střevní mikrobiom přispívat ke správné funkci těsných spojů (tight junctions) pomáhat udržovat optimální intestinální permeabilitu podílet se na regulaci zánětlivých procesů ve střevě. [2]

2. Imunita

Postbiotické přípravky mohou podporovat střeva a obranyschopnost organismu, zejména během období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění. Užívat je můžete ve formě doplňků výživy. BUTRAX.

3. Pleť a kožní bariéra

Stále více se mluví o propojení střev a pokožky. Takzvaná osa střevo–kůže naznačuje, že stav střevního mikrobiomu může ovlivňovat také vzhled a funkci kůže. Dostupné jsou proto i krémy s postbiotikem . YUN ATO body cream s postbiotiky.

Postbiotika po antibiotikách a pro děti

Po užívání antibiotik může vzniknout dysbióza, tedy narušení rovnováhy střevního mikrobiomu. Postbiotika po antibiotikách mohou podpořit obnovu střevního prostředí a funkci střevní bariéry.

Na rozdíl od probiotik jejich antibiotika nepoškozují, proto není třeba řešit časový odstup mezi dávkami. Roste také zájem o postbiotika pro děti. Jejich výhodou je, že neobsahují živé mikroorganismy.

Při výběru vhodného přípravku pro dítě je však vhodné poradit se s pediatrem nebo lékárníkem.

Jak užívat postbiotika?

Vždy se řiďte doporučeními výrobce. Dávkování závisí na konkrétní účinné látce a jejím množství v přípravku. Výhodou postbiotik je jejich stabilita při pokojové teplotě a snadné skladování.

Postbiotika ze stravy se přirozeně nacházejí i ve fermentovaných potravinách, jako jsou kysané zelí, kefír, jogurt, miso, tempeh či brynza. Jejich tvorbu podporuje také dostatek prebiotické vlákniny z ovsa, cibule, česneku nebo banánů.

FAQ – nejčastější dotazy o postbiotikách

1. Co jsou postbiotika a proč se o nich teď tolik mluví?

Postbiotika jsou prospěšné látky vznikající činností probiotických bakterií – nejsou to živé mikroorganismy, ale jejich fragmenty, metabolity nebo enzymy. Zájem o ně roste, protože jsou stabilnější než probiotika a jejich účinek nezávisí na přežití bakterií v trávicím traktu.

2. Jaký je rozdíl mezi probiotiky, prebiotiky a postbiotiky?

Jednoduše: probiotika jsou prospěšné bakterie, prebiotika je krmí a postbiotika jsou výsledek jejich činnosti. Představte si to jako zahradu - prebiotika jsou hnojivo, probiotika rostliny a postbiotika výsledná úroda.

3. Mohu postbiotika užívat současně s antibiotiky?

Ano, to je jedna z jejich hlavních výhod. Na rozdíl od probiotik je antibiotika neničí, takže není třeba řešit časový odstup mezi dávkami. Po antibiotické léčbě mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního prostředí.

4. Jsou postbiotika vhodná i pro děti?

Ano. Jelikož neobsahují živé mikroorganismy, považují se za bezpečnou volbu i pro děti. Při výběru konkrétního přípravku je však vhodné poradit se s pediatrem nebo lékárníkem.

5. Musím kupovat doplňky, nebo je mohu získat iz jídla?

Postbiotika se přirozeně nacházejí ve fermentovaných potravinách jako kysané zelí, kefír, jogurt, miso či brynza. Jejich tvorbu ve střevech podporuje také prebiotická vláknina z ovsa, cibule, česneku nebo banánů. Doplňky výživy jsou vhodné zejména tehdy, když strava nestačí.

6. Mohou postbiotika pomoci is pokožkou?

Ano. Výzkum naznačuje propojení mezi střevním mikrobiomem a stavem pokožky, které se označuje jako osa střevo-kůže. Postbiotika mohou přispět k lepší funkci kožní bariéry, dostupné jsou také krémy s postbiotickými složkami.

Zdroje:

1. https://isappscience.org/resource/the-concept-of-postbiotics/
2. https://www.mdpi.com/2218-273X/15/1/85