Imunita

Co je imunitní systém

Lékaři definují pojem imunita jako odolnost organismu vůči různým onemocněním.

Imunita je schopnost organismu, která tvoří základní obrannou linii nejen proti většině choroboplodných mikroorganismů, ale například i proti nádorovému bujení.

Jak funguje imunita

Imunitní systém tvoří soubor buněk a orgánů, které spolupracují na obraně organismu proti cizorodým zárodkům.

To jsou mikroby – drobné, infekční organismy jako bakterie a viry, ale i parazity a houby. Úkolem imunity je i kontrola a odstraňování nádorových buněk.

Pokud imunita selže nebo je oslabená, může vyvolat různá onemocnění - časté nachlazení, chřipku, alergii, zánět kloubů (artritidu) ale i rakovinu.

Čím si oslabujeme imunitní systém?

Každá překonaná infekce snižuje přirozenou odolnost organizmu. Imunitní systém se však neformuje jen vlivem infekcí.

V dnešní době na nás působí celá řada negativních vlivů, které přispívají k oslabení imunitního systému .

Mezi tyto rizikové faktory patří například znečištěné životní prostředí toxickými látkami, opakovaný či dlouhodobý stres, negativní emoce, nesprávná výživa a životospráva, nedostatek spánku, užívání nadměrného množství omamných látek (alkohol, cigarety, drogy), nadměrné a časté užívání antibiotik, různé druhy záření.

Poslední výzkumy v imunologii potvrdily i úzké propojení mezi psychikou a imunitou.

Stresové, frustrující a konfliktní situace mohou vyvolat patologické reakce nebo různá onemocnění.

Stres také ovlivňuje vznik vředových chorob, vyvolání cukrovky u osob s dispozicemi, poruchy zažívání, vznik nádorů.

Vliv těchto negativních faktorů se znásobuje a způsobuje přetížení a různé poruchy funkce imunitního systému.

Výsledkem je zvýšený výskyt opakovaných či chronických infekčních chorob i onkologických onemocnění.

Poruchy imunity mohou postihnout buněčnou i humorální složku imunitního systému.

Přejevy oslabeného imunitního systému

Nedostatečná funkce imunitního systému se může projevovat celkovým pocitem únavy, bolestmi kloubů, zhoršeným hojením ran, opakovanými bakteriálními, virovými a plísňovými onemocněními, sníženým počtem bílých krvinek, zvýšenou vnímavostí k nádorovým onemocněním a pod.