Febrilní křeče a jiné komplikace horečky u dětí

Horečka je přirozená obranná reakce organismu na onemocnění (infekční, autoimunitní, onkologické), očkování, přehřátí či růst zoubků .

O horečce mluvíme tehdy, když tělesná teplota přesáhne hranici 38,5 °C .

Dokud není dítě v nepohodě, bolestech či pláči, není třeba podávat žádné léky, je-li však hranice horečky přesáhnutá, s podáním léků na snížení teploty nečekejte .

Všechny podstatné informace o horečce si přečtete zde .

Pokud teplota dítěte vystoupí nad 39,5 °C a ani půl hodiny od správného podání léků stále neklesá, je vhodné přidat jednu z metod chlazení – zábal, vlažná sprcha či potírání těla tkaninou.

Febrilní křeče

Febrilní křeče se vyskytují u dětí při prudkém nárůstu teploty , obvykle nad 38,5°C.

Přítomny bývají u dětí ve věku od 6 měsíců do 5 let (přibližně u 3% dětí), dobrou zprávou je, že věkem samy vymizí.

Přestože mohou být pro rodiče znepokojující, většina febrilních křečí není nebezpečná a nezanechává trvalé následky .

Během febrilních křečí je důležité zachovat klid a provádět některá bezpečnostní opatření, aby se minimalizovalo riziko zranění a zajistila bezpečnost dítěte .

Projevy febrilních křečí

Až téměř 90% případů febrilních křečí má jednoduchý průběh. Typickými znaky jsou:

• Symetričnost – svalové záškuby na obou stranách těla . Dítě se zároveň může vypínat do luku či cítit tuhnutí svalů.
• Ztráta vědomí - dítě má nepřítomný pohled / vyvrací oči vzhůru a nereaguje na oslovení . Není to však pravidlem, ale může se vyskytnout.
• Vyprázdnění se – ojedinělé při křečích není ani zvracení či pomočení se .
• Třes – je častým průvodním jevem febrilních křečí.
• Cynaotické rty – nelekněte se, pokud by mělo dítě modré rty či sliny kolem úst .
• Max. 15 minut – křeče trvají zpravidla méně než 15 minut, nejčastěji v rozmezí 2 – 5 minut (i když pro rodiče to trvá celou věčnost).
• Spavost po křečích – dítě po křečích je při vědomí a bez neurologického deficitu a většinou hned po jejich ústupu usne.

Dehydratace

Dítě je mnohem náchylnější k dehydrataci než dospělý člověk. O to víc, jedná-li se o novorozence či kojence.

Věděli jste, že zvýšení tělesné teploty o 1 °C zvyšuje potřebu tekutin o 10 – 20 % ? Pokud by se k horečce přidružily i průjmy či zvracení, je riziko dehydratace ještě větší.

K dehydrataci existuje jedna řada – nabízet dítěti tekutiny (vodu, mléko, čaj) tak často, jak je to možné .

Komplikace nastává zvláště pokud dítě vrací a podávané tekutiny neudrží v sobě. Pokud takový stav přetrvává, vyhledejte lékařskou pomoc .

Jaké jsou známky dehydratace?

– chybějící slzy při pláči

– tmavá a páchnoucí moč

– snížená frekvence močení (dítě nemočí více než 6h)