Celiakie

Celiakie resp. celiakální sprue je nesnášenlivost tenkého střeva týkající se lepku, obilné bílkoviny z žita, ječmene, ovsa a špaldy.

U postižených vyvolává toto onemocnění symptomy jako průjem, pocit přeplněnosti, nevolnost, ztráta tělesné hmotnosti, nedostatek vitamínů a bílkovin.

V dětském věku může narušenou funkcí tenkého střeva způsobenou celiakií docházet k nedostatečné výživě , a tím k poruchám růstu a vývoje.

Jako příčina celiakie se předpokládá genetická predispozice, která vede k enzymovému defektu sliznice tenkého střeva nebo k imunologickému onemocnění, při kterém gluten jako alergen vyvolává reakcí antigenů a protilátek.

Následkem obou předpokládaných příčin je poškození sliznice tenkého střeva.

VŠEOBECNÉ INFORMACE

Výrazy celiakie, celiakální sprue, netropická sprue a glutensenzitivní enteropatie označují stejné onemocnění.

Rozlišování mezi abstraktnostmi sprue v dětském věku a celiakie ve věku dospělosti již nemá smysl. Následovně se bude proto mluvit už jen o celiakii.

Celiakie v dětském věku byla poprvé přesněji popsána v roce 1888 Angličanem Samuelem Geem, celiakie ve věku dospělosti v roce 1932 Danem Hees-Thaysenem.

Název sprue pochází z roku 1969 od Katalánce.

Kromě takzvané domácí spru existuje ještě tropická spru, jejíž příčiny jsou dosud nejasné.

Předpokládá se infekce původci, které poškozují sliznici tenkého střeva stejným způsobem jako při nesnášenlivosti lepku, a tím vyvolávají stejné symptomy.

Při podezření na infekci je však terapií užívání antibiotik (tetracyklinů) minimálně 4 týdny a podávání kyseliny listové (fólové) a vitamínu B12.

DIAGNÓZA

Celiakie může být jednoznačně prokázána pomocí endoskopického zhodnocení sliznice tenkého střeva důkazem atrofie klku tenkého střeva, čili poškození normálního reliéfu sliznice, jakož i posouzením odebraných vzorků tkáně.

Druhou formou jednoznačného důkazu je určení protilátek v krvi.

Pro celiakii jsou specifické antiendomysealy i antigliadinové protilátky pro stupeň závažnosti onemocnění.

Hodnota měřených protilátek koreluje s projevem onemocnění a kromě klinických symptomů ji lze dobře využít jako parametr průběhu.

Při vyšetřování krevních parametrů se najde (nespecificky) chudokrevnost podmíněná nedostatkem železa, nedostatek vitamínu B-12, nedostatek vitamínu K, který vede k náchylnosti ke krvácení, jakož i nedostatek zinku, kalcia a magnézia.