Vlasy, které pokrývají hlavu nejvyspělejšího tvora – člověka narostou za měsíc přibližně 1 cm. Jsou jemné, tlustší, řídké i husté, kudrnaté i rovné, zdravé i poškozené.
Denně nám jich při česání vypadne 20 -100. Přes sto jich roste na každém čtvercovém centimetru naší hlavy. Kolik jich vypadne, jich většinou i doroste.
Vlasy jsou pro člověka důležité především z hlediska sociální komunikace: až přes 80 % mužů pociťuje ztrátu vlasů jako ztrátu vlastní identity, zranitelnosti a snížení atraktivity.
Tento nedostatek se snaží kompenzovat jinými přednostmi - vousy, bradou, cvičením svalů a podobně.
Rozbor vlasů
Stopy po toxických látkách prozrazoval v minulosti jen rozbor krve v moči. Ale po uplynutí 48-72 hodin byla však již jejich přítomnost neprokazatelná.
Vlasy však dokážou například prozradit, zda člověk pravidelně užívá předepsané léky, zda bere anabolika, případně – zda je drogově závislý.
Vlasy a chlupy
Kořen vlasu či chlupu je uložen ve vlasovém folikulu v kůži.
Vlastní vlas tvoří houbovitá dřeň uprostřed, vrstva dlouhých, tenkých vláken kolem ní a nakonec několik vrstev navzájem se překrývajících buněk.
Během růstové fáze vlasu je jeho kořínek pevně obalen živou tkání, která zásobuje vlas keratinem: tento bulbus světlejší barvy je patrný zejména tehdy, když se vlas či chlup vytrhne.
Vlastní vlas či chlup vzniká z keratinu a odumřelých buněk z vlasového kořene.
Vlas je vláknitá struktura tvořená odumřelými buňkami obsahujícími keratin. Praktický význam vlasů a chlupů je u člověka minimální. Rozlišují se tři typy lidského ochlupení.
Od 4. měsíce nitroděložního vývoje je tělo plodu (fétu) pokryto jemným chmýřím, zvaným lanugo, které opět mizí v průběhu devátého měsíce.
Po narození až do puberty pokrývají povrch těla jemné, krátké a bezbarvé chloupky.
Patří mezi ně například fyzikální (nošení nesprávné pokrývky hlavy), chemické (použití agresivních šamponů (kondicionérů), vlivy záření, dále infekční, kožní a endokrinní onemocnění (porucha funkce štítné žlázy při nedostatku jódu), či užívání antikoncepce.
Jednostranná, na vitamíny a minerálie chudá strava nebo strava bohatá na živočišné tuky mohou být příčinou zhoršení kvality vlasů.
Nadměrná funkce potních a mazových žláz zvyšuje vypadávání vlasů a může být způsobena i emocionálním stresem.
Stres vyvolává napnutí svalů a stažení cév v oblasti vlasaté části hlavy, čímž se zhoršuje výživa vlasového kořínku.
Kruhové vypadávání vlasů začíná nejčastěji ve 20. - 30. letech života. Velmi často se jedná o lidi trpící alegií, cukrovkářů a lidi s poruchami štítné žlázy.
PharmDr. Kristína Maricáková
Jmenuji se Kristína a vystudovala jsem farmacii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a věnuji se tématům o zdraví a lécích. Velmi ráda čtu, cestuji, fotografuji, peču a zpívám. Ráda zkouším nové věci, hlavně co se týče kosmetiky.
Více o mně ➡